Hlavní záložky

Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze
Adresa
Na Zderaze 2
12000 Praha 2 Nové Město
Česká republika
50° 4' 33.7296" N, 14° 25' 1.4412" E
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze

Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze

Resslova 1, Na Zbořenci 12, Na Zderaze 2, čp. 307/II, Praha 2–Nové Město

Pavel Ignác Bayer, Jan Kryštof Spannbrucker, Kilián Ignác Dientzenhofer

1730–1740 

Historie:

Historie místa sahá hluboko do minulosti, ještě do dob před karlovským založením Nového Města pražského. Pozemky zde ležící se nacházely nejdříve v majetku kladrubských benediktinů a posléze, od 13. století, konventu křižovníků‒strážců Božího hrobu sídlícího v sousedství. Postavit novou budovu jim však dovolil až odkaz Františka Ignáce Zumsanda ze Sandbergu v roce 1725. Dne 17. května 1730 se začal stavět obytný dům a kostel sv. Karla Borromejského, práce na nich skončily po deseti letech. Stavbu zprvu vedl Pavel Ignác Bayer ‒ dokonce i jako stavitel ‒, ale roku 1733 jej, tehdy více jak sedmdesátiletého, nahradil Jan Kryštof Spannbrucker. Při dostavbě tohoto černínského stavitele vystřídal Kilián Ignác Dientzenhofer, oficiálně 20. dubna 1738. Již před tím však nepochybně ‒ podle vlastního návrhu ‒ změnil vzhled vstupního průčelí.

Popis:

Základní rozvrh, který stavbám vtiskl Pavel I. Bayer, architekt Dientzenhofer změnit nemohl, a tak kostelu zůstala silně konzervativní dispozice. Pouze dynamické průčelí s malým předdvořím prozrazuje nebývalou stylovou změnu. Také u obytných stavení byla dispozice dána, ale definitivní podobu vnějšího pláště, alespoň části obracející se do dnešní Resslovy ulice, opět určil až mladý Dientzenhofer. Na výzdobě se podíleli štukatéři Rochus Bayer a Ignác Palliardi.

V rámci josefinských reforem byl dům emeritních kněží zrušen (1783), objekty získal náboženský fond, který je následujícího roku pronajal vojenskému eráru ke zřízení kasáren. Armáda pak celý areál obsadila v roce 1786, a upravila podle návrhu Pavla Wiedhoffa, přičemž nepoužívaný kostel sloužil jako skladiště. V roce 1867 náboženský fond odprodal část parcely Polytechnickému institutu a na tomto pozemku pak vyrostla Ullmannova Česká technika, která posléze využila i část barokních budov. Počítalo se dokonce s možností vybudovat v kostele velké auditorium pro posluchače matematiky a deskriptivní geometrie, ale nakonec byl kostel pronajat roku 1877 zemskému divadlu jako sklad. V přímém ohrožení se někdejší kostel ocitl v letech 1893‒1895, kdy se výrazně upravoval okolní terén a kostel byl oproti přiléhající nové Resslově ulici vyvýšen a ztratil tak význam jako skladiště. Proto se uvažovalo o jeho zbourání, ale nakonec byl v letech 1933–1934 předán pravoslavné církvi, která o stavbu usilovala již od roku 1925. Tehdy došlo ke změně zasvěcení na kostel sv. Cyrila a Metoděje.

Heydrichiáda:

Kostel se zapsal i do moderní české historie, protože se v jeho kryptě schovávala skupina parašutistů, kteří spáchali atentát na říšského protektora Heydricha (1942). Na jejich paměť a biskupa Gorazda, který je ukrýval, byla na kostele v roce 1947 umístěna pamětní deska.

Interiér:

Z barokní výzdoby kostela se dodnes zachovala jen fresková výzdoba, kterou vytvořil Jan Adam Schöpf někdy v době dokončení stavby (1735). Malíř v lodi zachytil výjevy ze života Karla Borromejského. Původní barokní zřízení bylo rozprodáno do venkovských kostelů a dnes je inventář přizpůsoben potřebám pravoslavné církve, která jej vlastní dosud. 

Současnost:

V současnosti sídlí při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze Národní památník hrdinů heydrichiády. Vlastníkem památníku je Magistrát hl. m. Prahy, správu vykonává Vojenský historický ústav Praha. Expozice je navržena a instalována Vojenským historickým ústavem Praha.

Adresa
Na Zderaze 2
12000 Praha 2 Nové Město
Česká republika
50° 4' 33.7296" N, 14° 25' 1.4412" E
Galerie: 
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Borromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze
Odkazy a literatura: 
František Ekert, Posvátná místa král. hl. města Prahy II., Praha 1884, s. 487‒488.
Kostel sv. Karla Borromejského v Hurtově ulici v Praze, in: Zlatá Praha VII, 1890, s. 172, 179.
Věra Naňková, Architekt a stavitel Pavel Ignác Bayer – představy v literatuře a skutečnost, in: Umění XXII, 1974, s. 224 ad. (239‒240).
Růžena Baťková (ed), Umělecké památky Prahy. Nové Město‒Vyšehrad, Praha 1998, s. 95–98, 289–291.
Datum poslední aktualizace: 4.10.2018 10:24