Čertův sloup, Karlachovy sady, Vyšehrad (autor fotografie: Milan Polák)

Čertův sloup, Karlachovy sady (Vyšehrad)

Tři různě dlouhé, různě silné a různě zakončené sloupy sestavené do trojnožky.

Legendami a pověstmi nejopředenější skulpturou na Vyšehradě je Čertův sloup. Kámen na výrobu sloupů pochází z dolního Posázaví z okolí Kamenného Přívozu. Celková hmotnost všech tří sloupů přesahuje 3 tuny.

Kdy a jak se Čertův sloup na Vyšehrad dostal, není známo, a tak nám o jeho původu přinášejí informace jen pověsti a dohady.

Podle nejznámější pověsti čert usiloval o duši kněze, který s ním uzavřel sázku, že pokud čert přinese z římského kostela P. Marie kamenný sloup dřív, než kněz odslouží mši, dostane čert jeho duši. Čert okamžitě odletěl do Itálie, vytrhl sloup z kostela, ale při zpáteční cestě mu sv. Petr sloup třikrát shodil do moře a jeho lovením se čert zdržel. Přiletěl proto pozdě a vztekle sloupem mrštil na kostel sv. Petra a Pavla. Sloup prolétl střechou kostela a o jeho dlažbu se rozbil na tři kusy. Jiná pověst zase vypráví, že sloup pochází z kostela sv. P. Marie Sněžné v Praze 1 a na Vyšehrad se dostal při jeho obléhání Pražany v roce 1420.

Nejstarší písemnou zmínku o sloupu máme z roku 1609, kde Zachariáš Theobald popisuje husitskou válku. Podle této zmínky ležel na hřbitově kostela sv. Jana, nyní nazývaného kostelem Stětí sv. Jana, sloup, přinesený čertem. Mezi lety 1609–1632 byl sloup přenesen do nedalekého kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1787 vyneslo dvanáct dělostřelců všechny tři jeho části z kostela na hřbitov, kde je uložilo při severní zdi kostela, patrně na přání císaře Josefa II.

Na hřbitově sloup ležel přes sto let, až do přestavby hřbitova, která mu vymezila prostor poblíž hlavní brány. Na dnešním umístění a sestavení Čertova sloupu má zásluhu probošt vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach. Ten stál u zrodu nového sadu, nyní Karlachových sadů, kam nechal v roce 1894 převézt sloupy ze hřbitova na jejich současné umístění a postavit je do skupiny.

Sloupy mají různé délky a průměry, takže se odborníci domnívají, že se jedná o fragmenty přinejmenším dvou, ale spíš tří různých sloupů. Prostřední sloup má na spodním boku vysekán špatně čitelný nápis, patrně dodatečně pořízený, jehož význam nelze vysvětlit.

Katastrální území

Název: Čertův sloup

Umístění: Karlachovy sady, Vyšehrad

Provedení: biotit-amfibolový granodiorit

Rok instalace: 1894

Adresa
Vyšehrad 106/1
12000 Praha 2
Česká republika
50° 3' 52.002" N, 14° 25' 8.7888" E
Zvětšit mapu
Datum poslední aktualizace: 2.1.2020 13:50
Datum vytvoření: 20.7.2018 11:41

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?