kino Slávie (Vinohrady)

Biograf Českých feriálních osad Slavia byl otevřen ve dvoře za domem v Řipské ulici č. p. 547-XII/24 dne 5. 12. 1919. Stavitel byl zřejmě Josef Domek. Kino bylo vybudováno z původních koňských stájí.

Licenci kina držel dobročinný spolek Českých feriálních osad, který z výdělků financoval svou osvětovou činnost s mládeží a zajišťoval chudým školním dětem z velkých měst ozdravný pobyt na venkově v době letních prázdnin. Kino bylo dle dobové tiskové reportáže vzdušné, elegantní, účelně řešené a mělo 550 sedadel a čtyři zadní lóže, bez balkonu. Biograf zahájil promítání slavnostním programem, na němž byla předvedena předehra ze Smetanovy Libuše, české filmy Sen frátera Ondřeje (1918, J. A. Palouš), Hold republiky Dohodě, Macocha (1919, A. Fencl) a francouzský film Hrabě Monte Christo.

Biograf Slavia pravděpodobně sloužil i jako kino společnosti Iris-film, která měla své obchodní sídlo na stejné adrese.  Dne 26. 3. 1922 se zde uskutečnila I. řádná valná hromada, které se zúčastnil mimo jiné ředitel biografu Slavie Václav Bayer a byl jmenován i ředitelem společnosti Iris-film. Kino Slavia vedli dále Zdeněk Hůla, Stanislav Dražský, za války F. Nováková a Josef Hošek.
Ročenka Zemského svazu Kinematografů v Čechách z roku 1932 uvádí, že kino bylo vybaveno zvukovou aparaturou Pacent. Po II. světové válce kino provozoval Filmový podnik hlavního města Prahy. Od osmdesátých let se kino Slávie stalo kinem Pražského filmového klubu, který spolupracoval s filmovým archivem ČSFÚ.

V devadesátých letech 20. století bylo kino zlikvidováno a přestavěno na Billiard Club.