Nálet, Emauzský klášter. Dobová pohlednice.

80. výročí náletu spojeneckých vojsk na Prahu dne 14. února 1945 (Vinohrady)

U příležitosti 80. výročí náletu spojeneckých vojsk na Prahu 14. února 1945 na sklonku 2. světové války si s úctou připomínáme nevinné lidské oběti i to, co pro Prahu a její nejvíce zasažené části - Vinohrady a Nové Město - znamenal.

Letos 14. února si jako každoročně připomeneme smutné výročí tragického náletu spojeneckých vojsk na Prahu. Tehdy byla právě Popeleční středa. Před 80 lety z Velké Británie vzlétlo přes 2000 spojeneckých letounů s cílem zasáhnout Německo, konkrétně Wesel, Magdeburk, Saskou Kamenici a Drážďany. Zřejmě vlivem navigační chyby díky rozbitému radiolokátoru a také špatného počasí se letouny vychýlily z dráhy. 62 z nich začalo pětadvacet minut po poledni bombardovat Prahu místo Drážďan. Nálet trval devět minut a ničivou zkázu Praze přineslo 152 tun tříštivých a zápalných bomb. Nejvíce bylo zasaženy byly Vinohrady, Nové Město, ale také Vyšehrad, Nusle, Vršovice a Podolí. Méně škod bylo napácháno na Smíchově, v Radlicích, v Jinonicích a na Žižkově.

Nálet měl za následek poškození 2 ,5 tisíce domů, 93 z nich bylo zbořeno úplně. 11 tisíc Pražanů se ocitlo bez domova. Vinohrady byly postiženy nejvíce. Nálet srovnal se zemí 21 domů, 43 jich bylo těžce poškozeno a menší újmu utržilo 1037 domů. Co je však ještě smutnější, že nálet si vyžádal přes 700 lidských obětí a téměř 1200 občanů bylo zraněno. Možná i důsledkem toho, že poplach byl vyhlášen až ve chvíli, kdy už bylo hlavní město bombardováno a po předchozích mnoha planých poplaších, kdy na ně obyvatelé hlavního města již tolik nereflektovali.

Za nálet zaplatili svými životy například manželé manželé Štáflovi. Otakar Štáfl byl malíř a ilustrátor, Vlasta Štáflová, mladá spisovatelka a horolezkyně. Smrt je zastihla v bombou zasaženém domě v Mánesově ul. 20. V pouhých šestnácti letech zahynula také mladší dcera malíře Josefa Lady Eva, nadějná klavíristka. Nacházela se poblíž Emauzského kláštera a běžela právě domů varovat rodinu.

Jak se nálet dotknul Nového Města a Vinohrad? Nejznámějšími poškozenými cíli byly Emauzský klášter ve Vyšehradské ulici a Faustův dům či bývalá Jezuitská kolej (nemocnice) na Karlově náměstí. Zničen byl dům na rohu Resslovy ulice a Rašínova nábřeží , kde byl až po 50 letech od konce války vystavěn Tančící dům. Nálet nepřežil ani rohový dům na Na Moráni 3 (nyní je zde brutalistní budova z 80. let) a kino Na Slovanech. Zcela zničena byla největší pražská synagoga v Sázavské ulici i dům na Vinohradské ulici 49, kde v novodobé budově sídlí Finanční úřad. Poškozeny byla Gröbeho vila, resp. areál v Havlíčkových sadech vč. vivária i Vinohradské divadlo. Ušetřeny nebyly ani Národní dům a v jeho zahradě kino Elektra, které muselo být zbouráno, dům Zemědělské osvěty ve Slezské 7 nebo škola na Vinohradské ul. 54.

Německá propaganda využila nálet ve svůj prospěch. V kostele sv. Ludmily byl uspořádán pohřeb 150 obětí za účasti Karla-Hermana Franka i německého a českého primátora Prahy. Protektorátní prezident Emil Hácha se nezúčastnil ze zdravotních důvodů.

Ještě v 60. letech byly v domě Vinohradská 61 při odklízení suti ve sklepích nalezeny ostatky třiadvaceti osob. Celá událost je o to tragičtější, že k ní došlo na samém sklonku války.

Pamětní desky, připomínající tragickou událost, mají v Praze 2 umístěnu manželé Štáflovi a Ladislav Polák. V krytu Folimanka je k témuž instalována tematická výstava.

V roce 2015 při příležitosti 70. výročí náletu uctila Městská část Praha 2 památku všech obětí pamětní deskou ak. sochaře Petra Císařovského, umístěnou na budově Všeobecné fakultní nemocnice v ul. U Nemocnice. Každoročně se zde koná pietní akt. Zároveň byla vydána publikace Popel popeleční středy se vzpomínkami pamětníků.

Hesla v Encyklopedii Prahy 2 vztahující se k náletu spojeneckých vojsk (výběr):