Svatobor (Vyšehrad)

Spolek Svatobor vznikl z popudu Františka Palackého za účelem pomoci českému písemnictví. Ideu Svatoboru shrnul Palacký do hesla „Pomáhej – osvěcuj – pamatuj!“, které ve výtvarné podobě znázorňují tři ruce, držící se jednoho kruhu. Slovem  Pomáhej se mínila pomoc chudým spisovatelům, jejich strádajícím rodinám a pozůstalým. Osvěta spočívala v podpoře vydávání a šíření děl českých autorů a poslední slovo, Pamatuj, představovalo výzvu k udržování památky zemřelých osobností české literatury zřizováním pamětních desek, pomníků a péčí o záchranu hmotných památek na ně. Svatobor tak zřídil v Praze například pomníky Josefa Jungmanna a Karla Hynka Máchy. Od svého vzniku Svatobor věnoval pozornost místům posledního odpočinku zemřelých spisovatelů a jejich důstojné podobě. Zabýval se rovněž myšlenkou zřídit společné pohřebiště na způsob panteonů. Pro nedostatek peněžních prostředků však byl tento záměr odložen a Svatobor se soustředil na péči o jednotlivé hroby a jejich náhrobky na Vyšehradě a na Olšanských hřbitovech. První náhrobek zřízený na Vyšehradském hřbitově patřil spisovateli a archiváři Václavovi Hankovi. Kromě jeho náhrobku Svatobor v současnosti pečuje na Vyšehradském hřbitově o dalších jedenáct hrobů, v nichž jsou pochováni: Václav Beneš Třebízský, František Augustin Brauner, Svatopluk Čech, Václav Filípek, Boleslav Jablonský, Václav Krolmus, Karel Hynek Mácha, Antonín Marek, Jan Neruda, bratři Jan Svatopluk a Karel Bořivoj Preslové a Jan Evangelista Purkyně. Idea Svatoboru se však zcela naplnila až vybudováním Slavína na Vyšehradském hřbitově v roce 1893. Po komunistickém puči byl spolek Svatobor nucen ukončit činnost, neboť v letech 1951 a 1953 byly zrušeny fondy a nadace, přičemž jejich jmění přešlo na stát. V letech 1961 a 1962 se musel Svatobor zříci i vlastnictví dvou pražských domů a jednoho v Poděbradech, jež mu předtím odkázali jejich vlastníci s tím, že budou určeny ke zřízení útulků pro spisovatele. Po roce 1970 se několik členů Klubu Za starou Prahu ujalo činnosti, kterou dříve vykonával Svatobor. Po změně společenských poměrů v listopadu 1989 se členové Klubu Za starou Prahu rozhodli Svatobor obnovit. Svatobor v současné době nemá vlastní jednací místnost, na počátku tohoto století mu sloužila kancelář v domku Správy pražských hřbitovů ve Štulcově ulici 157 u severní brány Vyšehradského hřbitova, ale v současnosti využívá jen jako poštovní adresu sídlo Klubu Za starou Prahu v Juditině věži Karlova mostu (Mostecká 1). Mezi předsedy Svatoboru bychom našli vedle Františka Palackého v pozdějších letech i Františka Ladislava Riegera, Aloise Jiráska, mezi mecenáši pak Elišku Krásnohorskou, Otokara Březinu, Antonína Balšánka či prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

V současné době se Svatobor vedle péče o hroby a Slavín věnuje osvětové činnosti, zejména přednáškám a vydávání publikací.