Otevření Botanické zahrady Univerzity Karlovy (Nové Město)

První botanickou zahradou u nás byla Angelova bylinkářská zahrada na Starém Městě založená již za Karla IV. lékárníkem z Florencie. V ulici Na Slupi 6, v místě kostela Panny Marie Sedmibolestné a kláštera alžbětinek, nynější Nemocnice sv. Alžběty spol. s r. o., byla kromě vinic rovněž založena botanická zahrada, v níž pěstoval bylinky lékárník Onoforus a v roce 1382 lékárník Augustin. O zřízení skutečné botanické zahrady usiloval v Praze kolem roku 1752 první profesor lékařství a botaniky na Karlově univerzitě Scotti de Compostella. Zahrada byla opravdu o tři roky později, r. 1755, zřízena v bývalé jezuitské zahradě na Smíchově u dnešního Jiráskova mostu v Dientzenhoferových sadech. Kolem roku 1840 vedl zahradu prof. Vincenc František Kosteletzký a ta byla považována za nejlepší botanickou zahradu „severně od Alp“. Měla devět skleníků a pěstovalo se zde téměř 13 tisíc druhů a odrůd rostlin.

Po katastrofální povodni roku 1890 se přestěhovala do ulice Na Slupi, na tzv. Slupskou stráň. Do poloviny 19. století zde býval ovocný sad. Kolem roku 1840 zřídila šlechta Českou společnost pro zvelebování zahradnictví za vydatné finanční pomoci hraběte Kamila Rohana. Společnost koupila na návrh svého vrchního zahradníka Josefa Fialy zdejší pozemky a potom v těchto místech budovala od roku 1846 vlastní zahradu. V roce 1862 postavila kovové oplocení na podezdívce a v roce 1882 postavila i první skleníky v dolní části zahrady. V této „Společenské zahradě Na Slupi“ se vyučil zahradníkem a studoval starší syn Boženy Němcové Karel, který pak absolvoval praxi v královských parcích Rakouska a Německa, poté byl městským zahradníkem v Karlíně. Později (r. 1896) byl jmenován ředitelem Zemského pomologického ústavu v Praze-Troji, který se stal střediskem českého uvědomění a české zahradnické a šlechtitelské práce. Karel Němec je pohřben na Vyšehradě.

V roce 1895 odkoupil stát chátrající Společenskou zahradu Na Slupi a dal je k užívání pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě. Ta byla v roce 1882 rozdělena na českou a německou část, Česká univerzita získala pozemek v dolní části zahrady a převzala původní skleníky. V Benátské ulici č. 2 byl vystavěn český botanický ústav. Německá univerzita měla pozemky na stráních, ve Viničné ulici č. 5 byl postaven německý Botanický ústav a zahradní domek ( Benátská 4) a v letech 1897 a 1898 vybudovala sedm nových skleníků. Pro českou univerzitu byla postavena budova botanického ústavu ( Benátská 2) a zahradní domek pro české zahradníky s adresou Na Slupi 16. Zahrady odděloval drátěný plot. V roce 1898 byl v české části postaven dlouhý orchidejový skleník.

Postupně byly během třiceti let vybudovány skalky, alpina, expozice hajní květeny, skleník pro tropické vodní rostliny, velký oválný bazén a několik menších jezírek. Po uzavření vysokých škol během okupace za druhé světové války byla v roce 1940 česká zahrada připojena k německé jako tzv. české oddělení. Při náletu v únoru 1945 byla valná většina skleníků zničena, přesto pak zahrada působila dál a do roku 1949 byly české skleníky zcela přestavěny. Německé skleníky však již opraveny nebyly. Během dlouhé doby minulého režimu se areál, hlavně skleníky, dostal do havarijního stavu. Zanikly skalky, bazén, alpinum apod. Po listopadové revoluci byly v letech 1996–1999 skleníky rekonstruovány a venkovní expozice se mění podle potřeby univerzity.

Expozice Botanické zahrady UK jsou nyní rozděleny na venkovní a skleníkové. Ve sklenících je stálá expozice tropů a suchých subtropů, tedy sbírka kaktusů a sukulentů, jsou tu např. i kamélie a myrty pocházející ještě z původní univerzitní zahrady z 19. století. Cennou expozicí je kolekce středoevropské květeny, založená v roce 1904 a od té doby nepřetržitě udržovaná. Kromě zhruba 140 let starého vzácného jinanu dvoulaločného stojí z dřevin za zmínku například jedna z prvních metasekvojí dovezených do Evropy nebo téměř 180 let staré  sloupovité duby letní.

Dlouholetým ředitelem zahrady byl RNDr. Václav Větvička, mj. autor mnoha vědeckých pojednání i beletristické literatury. Od roku 2007 je ředitelem Ing. Ladislav Pavlata.

Botanickou zahradu ročně navštíví kolem 100 000 návštěvníků a pečuje o ni 20 zahradníků. Má rozlohu 3,5 hektaru.